Duch doby

Duch doby (Zeitgeist) byl vytvořený jako neziskový film. Jeho cílem je inspirovat lidi, aby sa začali dívat na svět a dění okolo sebe z kritického pohledu a aby pochopili, že věci často nejsou takové, jaké se zdají být.



Titulky: Stáhnout jako ebook

Nestarejte se o muže za oponou.
Je něco za trůnem, většího než král.
Světu vládne někdo úplně jiný, než si představují lidé, kteří nevidí za oponu.
Skutečná pravda je, že velké finanční elementy měli pod palcem vládu už po Andrew Jacksonovi.
Roku 1775, v Americe začala válka za nezávislost.
Americké kolonie se snažily osamostatnit od represivní Anglické monarchie.
Ačkoli se za příčinu této revoluce označují mnohé důvody,
jeden vyčnívá nad ostatními jako primární příčina:
Anglický král George III postavil mimo zákon nezávislou měnu, kterou americké kolonie produkovaly a používaly pro sebe.
Namísto ní je nutil půjčit si peníze od centrální anglické banky - na úrok.
Tím se kolonie okamžitě dostávaly do dluhu.
A jak později napsal Benjamin Franklin:
Odmítnutí krále George III dovolit koloniím užívat čestný peněžní systém,
který osvobodil obyčejné lidé od sevření finančními manipulátory,
byla pravděpodobně prvotní příčina revoluce.
Roku 1783 získala Amerika nezávislost na Anglii.
Avšak její boj proti konceptu centrální banky zkorumpovaných chamtivců se však teprve začal.
Co je tedy centrální banka?
Centrální banka je instituce, která produkuje peníze pro celý národ.
Na základě historického precedentu jsou pro centrální banku neodmyslitelná dvě specifická privilegia:
Kontrola úrokových sazeb a kontrola množství peněz v oběhu - inflací.
Centrální banka však nezásobuje vládní ekonomiku penězi,
ale půjčuje jim je za úrok.
Potom pomocí zvyšovaní a snižovaní množství peněz v oběhu
reguluje centrální banka hodnotu peněz.
Je klíčové pochopit, že celý tento systém může dlouhodobě vytvořit jen jedinou věc:
dluh.
Na pochopení tohoto podvodu netřeba být žádný génius.
Každý dolar vydaný do oběhu centrální bankou je od ní půjčen za nějaký úrok.
To znamená, že každý dolar je vlastně dolar + určité procento dluhu.
A protože má centrální banka monopol na tvorbu peněz pro celou zemi
a každý dolar dává do oběhu okamžitě s dluhem
Odkud se vezmou peníze na splacení tohoto dluhu?
Může je opět vydat jen centrální banka.
To znamená, že centrální banka musí neustále zvyšovat množství peněz, aby dočasně pokryla nesplacený dluh, který vytvořila.
A když jsou nové peníze dané do oběhu opět za úrok,
vytváří se ještě větší dluh.
Výsledek takového systému je zaručeně otroctví,
Protože pro vládu a tím i lid je nemožné vysvobodit se z tohoto samo-generujícího se dluhu.
Zakladatelé USA si byli této věci velmi dobře vědomi.
"Domnívám se, že bankovní instituce jsou nebezpečnější než armády"
"Jestliže americký lid někdy dovolí soukromým bankám vydávat jejich měnu,"
"banky a korporace, které okolo nich vyrůstají, připraví lid o všechen jejich majetek,"
"dokud se jejich děti neprobudí bez domova na kontinentě, který dobyli jejich otcové." - Thomas Jefferson, 1743-1826
"Jestli chcete zůstat otroky bankéřů a platit si za vlastní zotročení,"
"nechte je dál vytvářet peníze a kontrolovat kredit národa." - Sir Josiah Stamp
Do začátku 20. století bylo v USA nasazených a odstraněných několik centrálních bankovních systémů,
které byli podsunuty bezohlednými bankéřskými zájmy.
V té době byly ve finanční a obchodní sféře dominantní rodiny:
Rockefellerů, Morganů, Warburgů a Rotschildů.
A na začátku 20. století se opět snažily prosadit legislativu na vytvoření další centrální banky.
Věděli však, že vláda ani veřejnost nebyly příznivě nakloněni takové instituci.
Potřebovali tedy vytvořit incident, který by ovlivnil veřejné mínění.
A tak J.P. Morgan, veřejně považovaný za finančního velikána té doby,
využil svého masivního vlivu a zveřejnil fámu, že prominentní banka v New Yorku zbankrotovala.
Morgan věděl, že to způsobí masovou hysterii, která se dotkne i jiných bank. To se i stalo.
Veřejnost ve strachu, že přijde o své úspory, začala ve velkém vybírat z bank peníze.
Následkem toho musely banky stáhnout svoje půjčky, díky čemuž museli dlužníci prodat svůj majetek, aby zaplatili.
Následovala spirála bankrotů, opětovných přivlastnění a zmatku.
O tomto incidentu o několik let později Fredrik Allen z LIFE Magazine napsal:
"Morgan v roku 1907 využil možnost vyvolat paniku"
"a promyšleně ji usměrňoval v jejím vývoji."
Neuvědomujíc si tento podvod, nařídil Kongres tento chaos vyšetřit. Vyšetřování vedl senátor Nelson Aldrich,
který měl důvěrné spojení s bankovními kartely a později se díky sňatku stál součástí rodiny Rockefellerů.
Komise pod vedením Aldricha doporučila vytvoření centrální banky.
To mělo zaručit, aby se panika z roku 1907 už nikdy neopakovala.
To byl podnět, který mezinárodní bankéři potřebovali na spuštění svého plánu.
Roku 1910 se uskutečnilo tajné setkání na půdě J.P. Morgana na ostrově Jekyll Island u pobřeží Georgie.
Bylo to právě tady, kde byl sepsaný zákon umožňující vznik centrální banky - Federal Reserve Act.
Tato legislativa pocházela od bankéřů, ne zákonodárců.
Setkání bylo zcela utajeno před vládou i veřejnosti.
Přibližně 10 osob, které se ho zúčastnily, dokonce nepoužívaly při komunikaci ani vlastní jména.
Po sepsaní zákona ho odevzdali svému politickému zástupci - senátorovi Nelsonovi Aldrichovi, aby ho protlačil kongresem.
A v roce 1913 se díky vydatnému sponzorování ze strany bankéřů stal prezidentem Woodrow Wilson.
Wilson už tehdy souhlasil, že podepíše zákon o centrální bance - jako protislužbu za podporu jeho kampaně bankéři.
Dva dny před Vánocemi, v době, když byla většina kongresu doma se svými rodinami, byl tento zákon odhlasován,
a Wilson ho následně podepsal.
Později Woodrow Wilson s lítostí napsal:
"Náš skvělý průmyslový národ je kontrolován jeho systémem kreditu."
"Tento systém kreditu je soustředěný v soukromých rukou. Růst našeho národa, stejně jako všechny naše aktivity,
"jsou v rukách hrstky lidí. I kdyby jejich kroky byly čestné a ve veřejném zájmu,"
"jsou přímo zaměřené na podnikaní, v kterém jsou zahrnuty jejich vlastní peníze."
"Jsou omezovaní svými vlastními limity. Potlačují, kontrolují a ničí pravou ekonomickou svobodu."
"Stali jsme se nejkontrolovanější vládou v celém civilizovaném světě."
"Už nejsme vláda s možností svobodného volby, nejsme vládou volenou většinou,"
"ale vládou ovládanou malými skupinami dominantních lidí." - Woodrow Wilson
Poslanec Louis McFadden také řekl pravdu po přijetí tohoto zákona:
"Buduje se tu celosvětový bankovní systém, superstát kontrolovaný Mezinárodními bankéři,"
"kteří spolupracují na zotročení světa pro vlastní potěšení. FED (centrální banka) převzala moc nad vládou."
Veřejnosti bylo řečeno, že centrální banka bude ekonomickým stabilizátorem
a inflace a ekonomické krize jsou věcí minulosti.
Jak však historie ukázala, pravdou byl přesný opak.
Mezinárodní bankéři měli nyní elegantní mašinérii na rozšiřovaní a dosahovaní svých osobních ambicí.
Například: V letech 1914 až 1919 zvýšila centrální banka množství peněz v oběhu skoro o 100%,
výsledkem byly rozsáhlé půjčky malým bankám a veřejnosti.
Potom roku 1920 stáhla centrální banka zpět velkou část peněz v oběhu,
to způsobilo, že banky, které je měly od ní půjčené, musely vypovědět svým klientům velké množství půjček,
a stejně jako roku 1907, nastal masový výběr bankovních vkladů, bankroty a kolapsy.
Zkolabovalo víc než 5400 bank mimo Federální rezervní systém.
Tím se ještě víc upevnil monopol malé skupiny Mezinárodních bankéřů.
Vědomi si tohoto zločinu, poslanec Lindbergh prolomil mlčení a v roce 1921 vyhlásil:
"Pod rouškou zákona o centrální bance je panika vytvářená vědeckým způsobem."
"Momentální panika je první vědecky vytvořenou panikou a funguje stejně dokonale, jako když řešíme matematickou rovnici."
Panika z roku 1920 byla však jen slabým zahřáním.
V letech 1921 až 1929 centrální banka opět zvýšila množství peněz v oběhu.
To mělo opět za následek mnoho půjček pro veřejnost a komerční banky.
Na trhu cenných papírů se tak objevil nový typ půjčky - tzv. marginální půjčka.
Velmi zjednodušeně: marginální půjčka dovolovala investorovi složit jen 10% ceny cenného papíru,
zbylých 90% bylo půjčeno prostřednictvím burzovního makléře.
jinými slovy, někdo mohl vlastnit cenné papíry hodnoty 1000 Kč a stačilo mu na to jen 100 Kč.
Tato metoda byla kolem roku 1920 velmi populární.
Zdálo se, že každý na trhu vydělával peníze.
Tento typ půjčky měl však jeden háček:
O její splacení mohlo být požádáno kdykoliv, a musela být splacena do 24 hodin.
Takový krok se nazývá výzva na dodatkovou úhradu.
Jeho typickým výsledkem je, že majitel musel předat cenné papíry, které byly díky půjčce zakoupeny.
Několik měsíců před říjnem 1929 J.D. Rockefeller, Bernhard Barack a jiní zasvěcení hráči v tichosti odešli z trhu.
a 24. října 1929 začali finančníci v New York požadovat splacení těchto marginálních půjček ve velkém.
To okamžitě spustilo na trhu rozsáhlé výprodeje,
kdy každý musel získat peníze na splacení marginální půjčky.
Znova nastal masový výběr bankovních vkladů. Zkolabovalo víc než 16 tisíc bank.
To bankéřům umožnilo nejen koupit konkurenční banky s výraznou slevou,
ale také koupit celé korporace za pár drobných.
Byla to největší krádež v americké historii.
To však ještě nebyl konec.
Namísto toho, aby centrální banka zvýšila množství peněz a uzdravila trh z kolapsu,
stáhla z něho ještě víc peněz, a tak způsobila jednu z největších depresí v historii.
Znova rozhněvaný poslanec Louis McFadden, dlouhodobý odpůrce bankovních kartelů,
začal prosazovat trestní zodpovědnost vůči vedení centrální banky.
O kolapsu a depresi řekl:
"Byla to precizně naplánovaná událost."
"Mezinárodní bankéři chtěli do společnosti vnést zoufalství,"
"aby se mohli stát vládci nás všech."
Po dvou neúspěšným pokusech o vraždu McFaddena byl třetí pokus úspěšný.
McFaddena otrávili na banketu předtím, než mohl prosadit trestní zodpovědnost vůči vedení FED.
Poté, kdy bankéři zubožili společnost, rozhodli se odstranit krytí bankovek zlatem.
Aby to mohli udělat, potřebovali získat zbylé zlato v systému.
A tak pod zamínkou "pomoci ukončit ekonomickou krizi" přišel roku 1933 zákon o povinnosti odevzdat zlato.
Pod hrozbou 10-letého trestu byl každý v Americe povinen odevzdat všechny zlaté předměty do státní pokladnice.
Tím byla veřejnost obrána i o poslední zbytky bohatství, které jí zůstaly.
Koncem roku 1933 bylo krytí bankovek zlatem zrušeno.
Když se podíváte na dolarovou bankovku před rokem 1933, je na ní napsáno, že je vyměnitelná za zlato.
Když se podíváte na dolar dnes,
stojí tam, že je to legální prostředek na platbu - což znamená, že není krytý absolutně ničím.
Je to bezcenný papír.
Jediné, co dává penězům hodnotu, je to, kolik se jich nachází v oběhu.
Proto moc regulovat množství peněz je stejná moc, jako regulovat jejich hodnotu
a moc, která možná celou ekonomiku a společnost může položit na kolena.
"Dejte mi moc nad penězi celého národa, a potom mi bude jedno, kdo děla zákony."
- M.A. Rotschild, zakladatel bankovní dynastie Rotschildů
Je důležité jasně pochopit,
že centrální banka je soukromá společnost. Je asi tak "federální", jako "Federal Express".
Sleduje vlastní zájmy a vláda USA nemá v podstatě žádný prostředek na její regulaci.
Je to soukromá banka, která vládě půjčuje peníze pro celou zemi - za úrok.
To je úplně stejný model, jako podvodnický centrálně-bankovní model, od kterého se země snažila utéct,
když při velké revoluci vyhlásila nezávislost.
Roku 1913 však nebyl zákon o centrální bance jediným protiústavním zákonem, který prošel kongresem.
Prošel i zákon o federální dani z příjmu.
Je důležité dodat, že nepozornost a ignorance americké veřejnosti vůči federální dani z příjmu
je důkazem toho, jaká je americká populace nedbalá a málo inteligentní.
Za prvé: federální daň z příjmu je úplně protiústavní.
Je to přímá daň a zároveň není rozdělena mezi státy.
Všechny přímé daně musí být takto rozděleny - to říká ústava USA.
Za druhé: požadovaný počet států nikdy neschválil dodatek, který by tuto daň z příjmu povolil.
Tato skutečnost byla dokonce citována i v případech moderního soudnictví.
"Když přezkoumáte 16. dodatek Ústavy, zjistíte, že ho nikdy neschválil dostatečný počet států." - soudce U.S. krajského soudu James C. Fox, 2003
Za třetí: dnes, prostřednictvím této daně, odevzdává člověk v USA státu asi 25% svého celkového příjmu.
A hádejte, kam jdou tyto peníze.
Jdou na splacení úroku na peníze, které vyprodukovala podvodná centrální banka a půjčila svému státu.
Tato instituce přitom nemusí vůbec existovat.
Peníze, které vyděláme za 3 měsíce, jdou každoročně doslova do kapes Mezinárodních bankéřů,
kteří vlastní centrální banku.
Za čtvrté: i když vláda lživě tvrdí, že je federální daň z příjmu legální,
v USA neexistuje žádný zákon, který by vám ukládal povinnost platit tuto daň.
Tečka.
Skutečně jsem předpokládal, že samozřejmě musí být takový zákon,
na který můžete ukázat prstem v sbírce zákonů, který vyžaduje, abyste tu daň platili.
Samozřejmě, že musí existovat.
A dostal jsem se do bodu, kdy jsem takový zákon nemohl nikde najít,
já ani lidé, které znám.
A osobně jsem neviděl jinou možnost, než z daňového úřadu odstoupit.
Na základě zkoumaní, které jsem provedla během roku 2000, a které stále provádím,
žádný takový zákon jsem nenašla.
Ptala jsem se mnoho lidi z kongresu, i komisařů daňového úřadu (IRS).
Nemohou odpovědět, protože kdyby odpověděli, Američané by se dozvěděli, že celá věc s federální daní z příjmu je podvod.
Tuto daň jsem nezaplatil od tehdy, co jsem odešel z IRS.
Neplatím ji od roku 1999.
Federální daň z příjmu není nic jiného, než zotročení celé země.
Kontrola ekonomiky a permanentní loupež majetku
je jen jeden nástroj, který drží bankéři v rukách.
Dalším způsobem, jako ovládat a profitovat, je válka.
Od vzniku centrální banky v roce 1913
proběhlo několik velkých i menších válek.
Tři největší byly I. a II. světová válka a válka ve Vietnamu.
První světová válka.
V roce 1914 vypukly v Evropě války, v jejich středem byly Německo a Anglie.
Americká veřejnost nechtěla mít s válkou nic společné,
Proto prezident Wilson veřejně vyhlásil neutralitu.
Vláda USA však neveřejně hledala jakoukoliv záminku,
na základě které by USA mohly vstoupit do války.
Z poznámek ministra zahraničí Williama Jenningse:
"Velké bankovní zájmové skupiny vstup do války velmi zajímal,"
"Protože to byla pro ně rozsáhlá příležitost k velkým ziskům."
Je důležité pochopit, že nejlukrativnější věc, která se může přihodit Mezinárodním bankéřům, je právě válka.
Válka totiž nutí zemi půjčit si od centrální banky víc peněz - za úrok.
Jeden z nejbližších poradců prezidenta Woodrowa Wilsona - plukovník Edward House,
muž s velmi úzkými konexemi na Mezinárodní bankéře, kteří velmi chtěli vstoupit do války.
Z dokumentované konverzací mezi Housem - prezidentovým poradcem
a Edwardem Greyem - ministrem zahraničí Anglie, ohledně toho jako dostat Ameriku do války:
Grey se zeptal:
"Co by udělali Američané, kdyby jim Němci potopili loď s americkými občany na palubě?"
House odpověděl:
"Myslím, že by to v USA způsobilo zápal rozhořčení,"
"a samo o sobě by to stačilo na zatažení USA do války."
A tak 7.května 1915, v podstatě na návrh Edwarda Greye
byla loď s jménem Lusitania úmyslně poslána do vod kontrolovaných Německem, kde byla německá bojová plavidla.
A přesně jak se očekávalo, německé ponorky torpédovaly loď.
Na Lusitanii díky tomu vybuchla i skladovaná munice. Zemřelo 1200 lidí.
Pro ještě lepší pochopení úmyslnosti tohoto činu:
německá ambasáda dala inzeráty do New York Times,
varující lidi, že jestli na Lusitanii nastoupí, učiní tak na vlastní riziko,
Protože loď, plavící se z Ameriky do Anglie přes válečnou zónu, bude vystavena značnému riziku zničení.
A přesně podle předpokladu - potopení Lusitanie vyvolalo u Američanů velkou vlnu hněvu
a Amerika krátce na to vstoupila do války.
Během první světové války zahynulo 323 tisíc Američanů.
J.D. Rockefeller na této válce vydělal asi 200 milionů dolarů.
A nemluvě o tom, že válka stála Ameriku 30 miliard dolarů,
z kterých většina byla půjčena centrální bankou - za úrok,
dále zvýšila zisky Mezinárodních bankéřů.
Druhá světová válka.
7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko na americkou flotilu v zátoce Pearl Harbor.
Tento incident zatáhl Ameriku do války.
Prezident Franklin D Roosevelt vyhlásil, že "tento útok si bude historie pamatovat jako hanebnost".
To je nepochybně pravda,
ale ne kvůli tomu, že se udál nečekaný útoku na Pearl Harbor.
Po 60-tich letech od této události je jasné, že tento útok byl nejen znám týdny předem,
ale byl i mimořádně žádán a také vyprovokován.
Rooseveltova rodina patřila mezi bankéře v New Yorku od 18. století,
a jeho strýc Fredrik byl dokonce v původním vedení centrální banky.
Roosevelt velmi sympatizoval se zájmy Mezinárodních bankéřů
a jejich eminentní zájem byl vstoupit do války.
A jak jsme viděli, pro Mezinárodní bankéře není nic výnosnější, než právě válka.
V zápisníku Rooseveltova ministra války Henryho Stimsona z 25. listopadu 1941
si Stimson zaznamenal rozhovor s Rooseveltem:
"Otázka byla, jako je nasměrovat, aby vystřelili první."
"Bylo žádoucí zabezpečit, aby Japonci byli ti, kteří zaútočí první,"
"aby nezůstala žádná pochybnost o tom, kdo byl agresor."
V měsících před útokem na Pearl Harbor
udělal Roosevelt všechno, co bylo v jeho moci, aby Japonce rozhněval.
Zastavil všechen prodej americké ropy Japonsku.
Zmrazil japonská aktiva v USA.
Dal veřejné půjčky Číně a taky poslal vojenskou pomoc Británii,
oba tyto státy byly ve válce nepřáteli Japonska.
To je mimochodem úplně v rozporu s Mezinárodními válečnými pravidly.
A 4. prosince, 3 dny před útokem,
dostal od australské tajné služby Roosevelt informaci o japonských jednotkách směrujících k Pearl Harboru.
Roosevelt ji ignoroval.
A jak se očekávalo a dovolilo, 7. prosince 1941 zaútočily japonské jednotky na Pearl Harbor.
Zemřelo 2400 vojáků.
Před útokem nechtělo mít s válkou nic společného 83% americké veřejnosti.
Po útoku se do války dobrovolně přihlásilo milion mužů.
Je také důležité poznamenat, že válečnou mašinérii nacistického Německa výrazně podporovali 2 organizace.
Jedna z nich se jmenovala I.G. Farben.
I.G. Farben produkovala 84% německých výbušnin a dokonce i jedovatý plyn Zyklon B,
používaný v koncentračních táborech na usmrcení milionů lidí.
Jedním z tichých parterů I.G. Farben byla americká společnost J.D. Rockefellera s názvem Stand Oil Company.
Faktem bylo, že německé vzdušné síly nemohly létat bez speciální přísady do paliva - patentované společností Standard Oil.
Drastické bombardovaní Londýna nacistickým Německem
bylo možné díky tomu, že Standard Oil prodala I.G. Farbenu tuto přísadu v hodnotě 20 milionů.
Toto je jen jeden malý příklad, jak americký byznys financoval obě strany 2. světové války.
Další zrádcovskou organizací hodnou zmínit byla korporace Union Banking v New Yorku.
Nejenže financovala početné aspekty vzestupu Hitlera k moci,
stejně jako materiál během války,
ale byla to i banka na praní nacistických špinavých peněz.
Tato banka byla odhalena, že ve svých sejfech měla milióny dolarů nacistických peněz.
Majetek korporace Union Banking byl posléze zabaven za obchodovaní s nepřítelem.
A hádejte, kdo byl viceprezidentem Union Bank?
Prescott Bush, děda našeho současného prezidenta
a samozřejmě otec našeho bývalého prezidenta.
Mějte to na paměti při hodnocení morálních dispozic rodinného klanu Bushů.
Vietnam.
USA oficiálně deklarovalo Severnímu Vietnamu válku roku 1964.
Stalo se to po té, co se stal incident, při kterém na americké bojové lodi v Tonkinském zálivu
údajně zaútočily vietnamské torpédové čluny.
Táto událost se stala známa jako incident v Tonkinském zálivu.
Incident se stal katalyzující záminkou masivního nasazení jednotek a spuštění války.
Je tu však jeden problém.
Útok na bojové lodě ze strany vietnamských člunů
se nikdy nestal.
Byla to kompletně zinscenovaná událost, která měla posloužit jako záminka pro vstup do války.
Bývalý ministr obrany Robert McNamara po letech prohlásil,
že incident v Tonkinském zálivu byla "chyba".
Tak také promluvilo mnoho dalších důstojníků přiznávajících,
že tento incident byl uměle vytvořená fraška, úplná lež.
Jednou ve válce - už to byl byznys jako obvykle.
V říjnu 1966 prezident Lyndon Johnson
zpřísnil omezení pro obchod se sovětským blokem.
Věděl přitom, že Sověti produkovali víc než 80% vojenského materiálu pro Severní Vietnam.
Na druhé straně, Rockefeller financoval továrny ve tehdejším Sovětském Svazu,
které vyráběly vojenský materiál pro Severní Vietnam.
Financovaní obou stran konfliktu byla však jen jedna strana mince.
V roku 1985 byla odtajněna pravidla vojenských operací ve Vietnamu.
Tyto pravidla definovaly, co americké jednotky mohly anebo nemohly dělat ve válce.
Obsahovaly absurdity jako:
protiletadlové systémy Vietnamu nemohly být bombardovány,
pokud nebylo známo, zda jsou plně funkční a bojeschopné.
Žádného nepřítele nesměli pronásledovat poté, co překročil hranice s Laosem anebo Kambodžou.
A ještě jasnější příklad: cíle kritické důležitosti nesměly být atakovány,
pokud to nepřikázalo vrchní armádní velení.
Kromě těchto absurdních omezení bylo také zarážející,
že Severní Vietnam byl o těchto omezeních informován.
A tak celou bojovou strategii založil na těchto omezeních amerických vojsk.
To je důvod, proč válka trvala tak dlouho. A podstatné je toto:
Cíl nikdy nebyl válku ve Vietnamu vyhrát, ale aby trvala co nejdéle.
Táto válka pro zisk stála život 58 tisíc Američanů a 3 milióny Vietnamců.
A kde jsme dnes?
Byla to zinscenovaná událost, použitá jako záminka pro válku,
stejně jako potopení Lusitanie, vyprovokování Pearl Harboru a lež o incidentu v Tokinském zálivu.
Byla by to výjimka z pravidla, kdyby tomu tak teoreticky nebylo.
Jedna proti Iráku a druhá proti Afganistanu.
Válku proti vám.
Patriot Act, ministerstvo vnitra, zákon o vojenských soudech a další zákony
jsou naprosto a totálně zkonstruovány ke zničení vašich občanských svobod.
Mají limitovat vaši schopnost bojovat proti tomu, co se chystá.
Dnes jsou v USA možné věci, o kterých médii oblbovaná a neinformovaná veřejnost vůbec netuší.
Váš dům může být prohledán bez povolení a bez toho, abyste byli doma.
Na základe této prohlídky vás mohou zatknout bez toho, aby vám bylo řečeno za co.
Mohou vás držet ve vazbě na neurčitou dobu, bez přístupu k právníkovi, a legálně vás mučit.
A to všechno jen na základe podezření, že byste mohli být teroristé.
Jestli potřebujete obrázek toho, co se v této zemi děje,
pojďme se podívat, jak se opakuje historie.
V únoru 1933 zinscenoval Hitler útok pod falešnou vlajkou -
podpálil vlastní budovu Německého parlamentu (Reichstag) a útok svedl na teroristické komunisty.
O pár týdnů později prosadil zákon,
který úplně zrušil německou ústavu, a eliminoval práva a svobody občanů.
Potom vedl sérii preventivních válek,
které němečtí občané odsouhlasili pod zamínkou udržení bezpečnosti v zemi.
"Existuje zlo, které ohrožuje každého muže, ženu i dítě v této skvělé zemi."
"Musíme podniknout určitá opatření, abychom zajistili domácí bezpečnost a ochránili naši zemi."
George Bush?
Řekl to Adolf Hitler když představoval lidem gestapo.
Co se tyče komunismu a jeho organizací, ti nám nesmí stát v cestě!
Našim nepřítelem je radikální síť teroristů, stejně jako každá vláda, která je podporuje.
Je na čase vzbudit se.
Lidé u moci dělají všechno, co je v jejich silách,
abyste byli nepřetržitě klamáni a manipulováni.
Vnímaní reality není u laické veřejnosti, hlavně v aréně politiky, její vlastní.
Je jí mazaně podstrkována, aniž by o tom vůbec věděla.
Například, veřejnost si povětšině myslí, že invaze do Iráku jde špatně,
neboť sektářské násilí stále neutichá.
Co ale ona veřejnost nevidí,
že destabilizace Iráku je přesně to, co lidé, stojící v pozadí vlády, chtějí.
Ta válka má trvat co možná nejdéle, aby v regionu došlo k rozštěpení,
zásoby ropy zajištěny, stejně jako nepřestávající zisky zbrojních dodavatelů,
a co je nejdůležitější, vybudovat trvalé vojenské základny, aby je bylo možno použit
jako odrazový můstek proti dalším nekonformním zemím s velkými zásobami ropy, jako Írán a Sýrie.
Aby bylo jasnější, že občanská válka a destabilizace je čistě úmyslné:
Roku 2005 zatkla irácká policie dva elitní členy britských speciálních jednotek.
Zatkli je za to, že během jízdy autem stříleli po civilistech
a byli převlečeni za Araby.
Okamžitě po jejich zatčení a uvěznění v Irácké Basře
žádala britská armáda jejich propuštění.
Když to vláda v Basře odmítla, přijely britské tanky
a fyzicky muže vysvobodily z vězení.
Jestliže chcete nějaké území zničit, jako to uděláte?
Jsou dvě možnosti: buď tam jdete a bombardujete atd.. Ale to není moc účinné.
Lepší je dosáhnout, aby lidé v oblasti zabíjeli jeden druhého
a zničili si vlastní území, vlastní farmy.
A to je to, co se v té oblasti stalo.
Způsob, jak porazit protivníka, je ten, že dosáhnete, aby zničil sám sebe,
poštváním jeho řad proti sobě.
A potom přiléváte olej do ohně na obou stranách, jejich vzájemným popouzením
A oni se mezi sebou pozabíjejí.
Je čas, aby se někteří z nás probudili vidět tuto realitu
abychom pochopili, že lidé, kteří se snaží udržovat a vytvářet impéria,
to dělají manipulací lidí, které chtějí porazit.
Možná se ptáte, proč je celá kultura ze všech stran tak přesycená zábavou z masmédií,
zatímco americký vzdělávací systém pokračuje ve svém rapidním úpadku do otupělosti
neboť se vláda rozhodla převzít kontrolu nad systémem veřejného vzdělávání.
Za co vaše vláda platí, to i dostává.
Když to pochopíme a pak se podíváme na vládou financované vzdělávací instituce
a uvidíme ten druh studentů a způsob vzdělávaní, který vzniká za státní peníze,
logika napoví, že kdyby se to, co se ukazuje na těchto školách
ukázalo nebýt v souladu s tím, co vláda chtěla,
tak to vláda změní.
Podstatné je, že vláda dostává přesně to, co si objednává.
Oni nechtějí, aby byly vaše děti vzdělávány.
Nechtějí, abyste příliš mysleli.
To je důvod, proč se naše země a náš svět stal tak přesycen zábavou,
masmédii, televizních show, zábavními parky, drogami, alkoholem a všemožným bavením se,
aby byli lidé zabaveni.
Abyste se náhodou nedostali do cesty důležitým lidem, jen že moc přemýšlíte.
Je lepší se probudit a pochopit,
že někde tam venku jsou lidé, kteří ovládají vaše životy a vy o tom ani nevíte.
Jsme ve velkém problému!
Protože vy, lidi, a 62 milionů dalších Američanů mě právě poslouchá.
Protože méně než 3% z vás čte knihy.
Neboť méně než 15% z vás čte noviny.
Neboť jediná pravda, kterou znáte, je ta, kterou vidíte v této obrazovce.
Právě teď tu je celá generace, která nikdy nevěděla nic, než co vyšlo z této bedny.
Ta obrazovka je váš gospel, nejvyšší zjevení.
Ta bedna dokáže udělat nebo svrhnout prezidenty, papeže, premiéry..
Tahle bedna, je ta nejděsivější moc na celém tomto bezbožném světě
a běda, když padne do rukou nesprávných lidí. A když ta největší společnost na světě
ovládá ten nejděsivější prostředek propagandy na celém tomto bezbožném světě,
kdoví, jaký bordel vám budou strkat pod nos namísto pravdy!
Tak mě teda dobře poslouchejte:
Televize není pravda!
Televize je jen pitomý zábavní park.
Televize je cirkus, karneval, cestující tlupa akrobatů, vypravěčů,
tanečníků, zpěváků, žonglérů, krotitelů lvů a fotbalistů.
Je to byznys na zabíjení nudy!
A vy tam sedíte den za dnem, noc za nocí, všechny věky, barvy pleti, vyznání..
My jsme to jediné, co znáte.
Začínáte věřit iluzím, kterými vás tu krmíme.
Začínáte si myslet, že bedna je skutečnost a vaše vlastní životy neskutečné.
Uděláte cokoliv, co vám v té bedně řeknou.
Oblékáte se jako v té bedně, jíte jako v té bedně,
vychováváte svoje děti jako to dělají v bedně, dokonce i přemýšlíte jako ta bedna!
Toto je masové šílenství, jste maniaci!
Ve jménu božím, lidi, vy jste ti skuteční
My jsme ta iluze!
Poslední věc, kterou si lidé za oponou přejí,
je uvědomělá, informovaná veřejnost, schopná kritického myšlení.
A to je důvod, proč je ten falešný duch doby produkován, cestou náboženství
prostřednictvím masmédií a vzdělávacího systému.
Jde jim o to, aby vás udrželi ve zmateném, naivním blábolu.
A daří se jim to proklatě dobře.
Roku 2005 byla uzavřena dohoda mezi Kanadou, Mexikem a USA.
Táto dohoda, neohlášená veřejnosti, neodsouhlasená kongresem,
spojuje USA, Kanadu a Mexiko do jedné entity, odstraňuje všechny hranice.
Nazývá se to Severoamerická Unie.
Asi se ptáte, proč jste o tom nikdy neslyšeli.
V skutečnosti je jen jeden mainstreamový reportér, který o tom slyšel
a měl odvahu o tom informovat. (Lou Dobbs)
Politika Bushovy administrativy ohledně otevřených hraníc
a její rozhodnutí ignorovat imigrační zákony této země
je část širší agendy.
Prezident Bush podepsal formální dohodu, která ukončí Spojené státy, jak je známe.
A učinil tak jak bez souhlasu Kongresu
tak i bez souhlasu obyvatel USA.
Je to věc, o které slyšelo pouze velmi málo lidí.
Opět je to dílem malé hrstky lidí, tam úplně nahoře, ve prospěch investorů.
Ale pracující lidé, političtí úředníci z celé země, z vesnic a měst,
ti o tomto nevědí vůbec nic.
Toto není jen nějaká obchodní dohoda.
Je to totální odstranění suverenity těch zemí,
které vyústí i v novou měnu, zvanou Amero.
Myslím, že na co by se lidé, žijící na dolaru, měli zaměřit, je právě toto Amero.
Je to věc, o které nikdo nemluví.
A bude to mít obrovský dopad na život každého v Kanadě, USA a Mexiku.
Amero je nová měna plánovaná pro severoamerické společenství,
které se právě mezi Kanadou Spojenými státy a Mexikem vytváří.
Jde o vytvoření území bez hranic, v podstatě jako EU.
A dolar, Kanadský dolar a Mexické peso budou nahrazeny tím Amero.
Podle té dohody americká ústava v podstatě ztratí platnost.
Asi si myslíte, že něco takového by bylo na první straně každých novin.
Ale jen do tehdy, než si uvědomíte, že lidé, kteří jsou za tím vším,
jsou přesně ti samí lidé, kteří stojí za masmédii.
To, co nemáte vědět, vám jednoduše neřeknou.
Severoamerická Unie je ten samý princip jako Evropská Unie,
Africká Unie, a za chvilku i Asijská Unie.
A ti samí lidé stojí za všemi.
A až přijde ten správný čas, Severo-americká Unie, Evropská Unie, Africká Unie a Asijská Unie
budou spojeny dohromady, vytvoří poslední stádium plánu, na kterém ti lidé pracovali přes 60 let.
Celosvětová vláda.
"Měli bychom mít jednu světovou vládu, ať se nám to libí, nebo ne."
"Jedinou otázkou zůstává, zda bude dosažena bojem, anebo dohodou."
- Paul Warburg, Council of Foreign Relations, architekt Federálního rezervního systému
"Jsme vděční Washington Postu, novinám New York Times, Time Magazine a jiným výborným periodikám,"
"jejichž ředitelé chodili na naše setkání a zachovali diskrétnost po více než 40 let."
"Bylo by nemožné, abychom rozvinuli náš plán pro svět,"
"kdybychom po tato léta byli pod dohledem médií."
"Svět je však dnes vyspělejší a lépe připravený zavádět světovou vládu."
"Nadnárodní suverenita intelektuální elity a světových bankéřů"
"je určitě lepší, než samostatné rozhodovaní každého národa praktikované v minulých stoletích."
- David Rockefeller, Council of Foreign Relations
Jedna banka, jedna armáda, jedno centrum moci.
A jestli jsme se z historie něco poučili,
je to fakt, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.
Toto je Aaron Russo - filmař a bývalý politik.
Nalevo od něho je Nicholas Rockefeller z nejslavnější Rockefellerovy bankéřské a podnikatelské dynastie.
Po té co byl Aaron Russo s Nicholasem Rockefellerem velmi dobrý přítel,
Aaron nakonec ukončil toto přátelství po tom,
co se zjistil, co jsou Rockefellerové zač, a o jejich ambicích.
Jednoho dne mi zavolala moje známá advokátka a řekla:
"Chtěl by ses setkat s jedním z Rockefellerů?" A já řekl: "Samozřejmě, velmi rád."
Spřátelili jsme se, začal mi prozrazovat spoustu věcí.
Jeden večer mi řekl:
"Přijde událost, Aarone, a na jejím základě půjdeme do Afghánistánu,"
"abychom mohli natáhnout ropovod ke Kaspickému moří."
"Půjdeme do Iráku, vzít ropu a založit vojenské základny na středním východě"
"a půjdeme do Venezuely a zbavíme se Cháveze."
První dvě úlohy se jim podařily, Chávez však ne.
Řekl mi: "Uvidíš chlápky prohledávat jeskyně,"
"hledat lidi, které nikdy nenajdou."
Smál se tomu - že máme tuto válku proti Teroru
a přitom tam není žádný skutečný nepřítel.
Mluvil o tom, jak když máte tuto válku s terorem, není ji možné nikdy vyhrát
neboť to je věčná válka, a tak vždy můžete lidi obrat o jejich svobody.
A já mu říkám: "Jak chcete lidi přesvědčit, že je ta válka skutečná?"
A on odpověděl: "Přes média. Média dokážou přesvědčit každého, že je skutečná."
Jednoduše o tom pořád dokola mluvíš. Znovu a znovu..
a nakonec tomu lidi uvěří.
Víte, oni stvořili tu Federální rezervu v roce 1913 pomocí lží.
Stvořili 11. září,
to byla zase jen další lež.
Po 11. září bojují ve válce s terorem, a naráz z ničeho nic vtrhnou do Iráku,
to byla další lež,
a nyní budou pokračovat Íránem.
Celé je to jedna věc vedoucí k další, ta vedoucí k další..
Řekl jsem mu: "Proč toto všechno děláte?
"Jaký to má smysl?"
"Máte všechny peníze světa, které si vzpomenete, máte všechnu moc."
"Vždyť ubližujete lidem. To není dobrá věc."
On odpověděl: "A proč tě zajímají lidi?"
"Zajímej se o sebe a o svoji rodinu."
A tak jsem se zeptal: "Jaký je primární cíl tohoto všeho?"
Řekl: "Našim cílem je označkovat každého člověka na tomto světe RFID čipem."
A všechny peníze budou na těch čipech, a všechno ostatní
"a kdyby chtěl někdo protestovat proti tomu, co děláme, anebo nedělat, co chceme,"
"můžeme mu jednoduše vypnout ten čip." (rok po tomto prohlášení Aaron Ruso zemřel na rakovinu)
Přesně tak - očipovat.
V roce 2005 Kongres pod záminkou kontroly imigrantů a takzvané války s terorismem
schválil zákon o Real ID, podle kterého je do května 2008 plánováno
.že bude každý povinen nosit u sebe federální občanku,
která bude na sobě mít skenovatelný čárový kód s vašimi osobními údaji.
Tento čárový kód je však jen mezistupeň před tím,
než bude karta vybavená sledovacím mikročipem,
který bude využívat rádiové vlny na sledovaní každého vašeho kroku na této planetě.
Jestli jste o tom ještě nikdy neslyšeli, vězte,
že RFID sledovací čip je už v každém novém americkém (i evropském) pasu.
A posledním krokem je implantovaný čip,
který díky manipulaci a pod různými záminkami už přijalo mnoho lidí.
Na Floridě máme rodinu, která je skutečným průkopníkem krásného nového světa.
Jsou to první dobrovolníci, kteří budou mít identifikační mikročip
implantovaný do jejich těl.
Po 11. září jsem se bála o bezpečnost mojí rodiny.
Nevadilo by mi, kdybych měl do své paže voperované něco, co by mne identifikovalo.
Nakonec bude každý uzavřen v jedné monitorované, kontrolní síti,
kde každý krok, který uděláte, bude zaznamenán.
A když vybočíte z řady, mohou vám jednoduše váš čip vypnout.
V té době se bude každý aspekt společnosti točit kolem používání těchto čipů.
Toto je obraz budoucnosti, který uvidíte, když otevřete oči to vidět
Centralizovaná světová ekonomika, kde každého pohyb a každá jeho transakce je sledována, monitorována.
Všechna práva odstraněna.
Nejneuvěřitelnějším aspektem toho celého je,
Že tyto totalitní prvky nebudou lidem vnuceny.
Lidé si je budou sami žádat.
A to díky manipulaci společnosti, vytvářením strachu
..a rozdělení, to oddělili lidi od vědomí jejich sily a smyslu reality.
Proces, který trvá už celé století, jestli ne tisíciletí.
Náboženství,
vlastenectví,
rasa,
bohatství,
styl,
a každá forma vydělování se od druhých a tedy pýchy,
sloužila k stvoření ovládané populace, naprosto tvárné v rukou hrstky lidí.
Model zní: "rozděl a panuj".
A dokud budou lidé vidět sebe sama oddělené od všeho ostatního,
povedou sami sebe do úplného otroctví.
Muži za oponou to vědí. A tak také vědí,
že jestli si lidé někdy uvědomí pravdu o svém spojení s přírodou
a pravdu o své osobní síle,
celý ten uměle vytvořený duch doby, ke kterému se modlí, se zřítí jako domeček z karet.
Celý ten systém, v kterém žijeme, do nás hučí, že jsme bezmocní, slabí,
že celá naše společnost je zlo a řízena zločinem a tak dále
Je to všechno velká hnusná lež!
Jsme silní, krásni, moudři a výjimeční.
Není vůbec žádný důvod, proč bychom nemohli pochopit, kdo skutečně jsme a kam směřujeme.
Není důvod, proč by si průměrný člověk nemohl být úplně vědom své síly.
Jsme neskutečně silné bytosti.
Myslím, že jsem prožil 30 let svého života.
Prvních 30 let ve snaze stát se něčím.
Chtěl jsem být dobrý v různých věcech. V tenisu, ve škole, ve známkách.
A všechno, co jsem tehdy viděl z tohoto úhlu pohledu,
byla nespokojenost s tím, čím jsem. Ale když jsem se stal ve věcech dobrý,
uvědomil jsem si, že jsem tu hru chápal špatně.
Neboť v té hře šlo o nalezení toho, čím jsem už byl.
Naše kultura nás učí, aby jsme ukazovali navenek naše individuální rozdílnosti od jiných.
Tak se na někoho podívejte a první, co vás napadne, je:
zda je bystrý, hloupý, starší, mladší, bohatší, chudší
A my takto rozlišujeme
a strkáme je do škatulí a jako se škatulemi s nimi zacházíme.
A a oni s námi, takže druhé vidíme jen oddělena od nás samotných
způsobem, kterým jsme rozděleni.
A jeden z dramatických zážitků v životě je,
když jste s jiným člověkem a z ničeho nic vidíte,
v čem je jako vy a bez rozdílu od vás.
A zážitkem toho faktu, toho, který je vaší esencí,
který je mojí esencí, je, vskutku, Ono jedno.
Pochopení, že není nic jiné. Vše je jedno.
Nenarodil jsem se jako Richard Albert, narodil jsem se jako člověk
a potom jsem zjistil všechny to, kdo jsem, jsem-li dobrý anebo zlý, úspěšný nebo ne
To všechno se člověk učí po cestě.
Když moc lásky překoná lásku k moci,
svět pozná mír.
- Sri Chymnoy Ghose
Ta stará přitažlivost k rasovému, sexuálnímu a náboženskému šovinismu,
či fanatické nacionalistické horlivosti,
začíná selhávat.
Vytváří se nové vědomí, které vidí zem jako jeden organizmus,
a poznává, že organizmus ve válce sám se sebou se zahubí.
Bill Hicks zvykl zakončovat svá vystoupení tímto:
Život je jako jízda v zábavním parku.
a když do toho jdete, máte pocit, že je skutečná, protože tak silná je naše mysl.
Jezdíte na horu, dolů a dokola, znovu a znovu,
cítíte napětí, vzrušení a celé je to velmi pestrobarevné.
A je to velmi hlučné, a na chvíli je to velká zábava.
Někteří byli na této jízdě už dlouho, a začali si klást otázku:
Je to skutečné? A nebo je to jen jízda?
A jiní lidé si vzpomenou, otočí se k vám a říkají:
Hej, žádný strach, není se čeho bát.
to je jen jízda.
A takové lidi ničíme.
Ať drží zobák, vždyť jsem do té jízdy tolik dal, zavřete mu klapačku!
Koukněte na mé ustarané čelo.
Podívejte se na můj velkej účet v bance, na mou rodinu,
vždyť to musí být skutečné
Je to jen jízda.
Ale my tyhle dobré lidí, kteří se nám to pokoušejí říct, zničíme, všimli jste si?
A necháváme démony šílet.
Ale na tom nezáleží, je to jen jízda
a my ji můžeme změnit, kdykoliv se nám zachce.
Je to jen volba.
Žádná snaha, žádná práce, žádné úkoly, žádné úspory.
Jen volba, právě teď.
Mezi strachem a láskou.
Revoluce je teď.